Bohdana Klátilová a bábikové umenie, alebo, čo dokáže nadšenie, ak podľahnete svojim snom…

Mnohí z Vás, ktorí sa bábikovému umeniu venujete, pani Bohdanu Klátilovú poznáte. Vzhľadom k tomu, že táto dáma významným spôsobom ovplyvňuje dianie vo svete bábikového umenia na území Českej republiky, chcela by som Vám, ju a jej aktivity v tejto oblasti, predstaviť bližšie.

• Bohdanka, Teba môžeme označiť za priekopníčku rozšírenia novodobej tvorby textilnej bábiky, ale aj bábikového umenia vo všeobecnosti na území Českej republiky. Kedy si sa začala venovať tejto tvorbe a čo Ťa k nej inšpirovalo?

… příliš velká romantika v tom na začátku nebyla :-). Potřebovala jsem se umělecky a také ekonomicky postavit na vlastní nohy. V té době jsem se věnovala quiltingu a art textilu, měla jsem pocit, že toho je kolem mne už nějak moc a cítila jsem, že je nejvyšší čas se dát vlastní cestou.

Nejprve jsem objevila australskou výtvarnici Debru Gardiner a její country panenky. Ona mě trpělivě učila úplným základům, jak se přišívá nožička, jaký je systém při tvorbě panenkového střihu šatů, atd. Propadla jsem panenkám, myslím, více než v dětství :-). A potom už to šlo nějak samo – krásné přátelství s mojí další učitelkou Patti Medaris Culea z USA a nakonec Petrohrad – tam jsem se poprve setkala s profesionálními uměleckými panenkami…

Běhala jsem jako šílenec od stánku ke stánku a nemohla jsem se tím vším vůbec nabažit. Jenom jsem si stále říkala: ”to snad není možný, to snad není možný, to se mi snad jenom zdá … tohle musí být jednou i u nás“. Pak následovalo seznámení se s mnoha profesionálními umělci jak z východu, tak ze západu i ze zámoří … jejich ochota učit, pomáhat a dělit se – něco, s čím jsem se do té doby nikde nesetkala.

Tak tohle všechno – panenkové umění jako takové, nádherná díla a skvělí lidé – to mne k panenkovému umění přivedlo, to mne inspiruje a to je můj krásný svět.

• Oboznám nás so svojou vlastnou tvorbou, s akými problémami sa pri nej najčastejšie stretávaš a z čoho máš najväčšiu radosť.

… moje vlastní tvorba … no po pravdě, od té doby, co podnikám (Art cz Gallery, mezinárodní výstava Doll Prague …), je tak trochu upozaděná, bohužel. Takže největším problémem je čas. Největší radost mám ze samotného procesu tvorby, když panenku dokončím je to pro mne vlastně smutná chvíle… Kdysi jsem tohle zažívala při čtení dobré knihy – moc jsem si to užívala, ale když jsem viděla že zbývá posledních pár stránek, tak mi to bylo líto. S panenkami je to také tak.

• Si autorkou knihy ”Textilní panenky”, povedz nám niečo o nej, ako vznikala, čo je jej obsahom a ako sa rodila. S čím si pri nej najviac zápasila a čo si myslíš, že sa Ti najviac podarilo.

Ta myšlenka na knihu přišla vlastně s jedním rozhořčeným e-mailem. V té době jsem učila kurzy šití panenek pro začátečníky a také kurzy pro pokročilé. Byl o ně nesmírný zájem. Já jsem ale měla svoji hranici pro počet účastnic v kurzu, abych byla schopná se jim všem osobně věnovat. Tak se často stávalo, že někteří zájemci museli čekat i několik měsíců, než se do kurzů dostali.

A pak přišel ten rozzlobený dopis od paní, která prý čekala již půl roku a následně na něj myšlenka – z kurzů udělám knihu, aby se všechny potřebné informace mezi “panenkářky” dostávaly rychleji. A s čím jsem nejvíce zápasila? – s atmosférou … potřebovala jsem do knihy dostat tvůrčí atmosféru. Podle mne bez ní to prostě nejde. Na kurzu to je celkem jednoduché, ale v knížce? Nevím zda se mi to náležitě povedlo, i když ohlasy jsou dobré.

A co se mi nejvíce povedlo? Tak na to opravdu neumím odpovědět. Zeptejte se těch, kdo ji četli :-))))

• Tento rok, koncom novembra sa bude konať už tretí ročník medzinárodnej výstavy bábik Doll Prague. Si zakladateľkou a hlavnou organizátorkou tejtoj výstavy, môžeš nám niečo povedať, ako si prišla na myšlienku organizovať takúto výstavu v Prahe a čo je jej prínosom pre záujemcov o toto umenie?

Jak jsem přišla na nápad organizovat mezinárodní výstavu u nás, jsem už vlastně odpověděla na začátku našeho rozhovoru. Myslím, že bych měla ještě říci, že jsem byla naprosto nezasvěcená a neuměla jsem si vůbec představit, co to všechno obnáší a to je asi dobře, jinak bych se do toho tehdy nepustila.

Měla jsem veliké štěstí na lidi kolem sebe, kteří mne v tom nenechali a pomohli mi a také jsem měla velké štěstí, že v panenkovém světě mezinárodních rozměrů je obrovská soudržnost a kolegialita. Organizátoři výstav v zahraničí podávali pomocnou ruku kde mohli. Přínosem je výstava, alespoň doufám, pro všechny – účastníky, návštěvníky, sběratele a milovníky krásného, čistého umění obecně.

Naše výstava jako jediná na světě (je to dáno i jejím zamístěním do středu Evropy), která nabízí možnost vidět umění z mnoha oblastí světa – západní Evropa, východní Evropa, blízký východ, dálný východ, Amerika … a věřte, že kultura každého národa se odráží i do jeho tvorby. A každý umělec si ji nese v sobě. Tolik inspirace, nápadů a krásných lidí není hned tak kde možno uvidět.

Pro tvořivé je tu navíc nabídka kurzů špičkových zahraničních umělců, kteří umí pracovat nejen s profesionály, ale také se začátečníky a amatéry – je to pro ně výzva.

• Zorganizovať takúto výstavu medzinárodného charakteru v Českej repubike, kde bábikové umenie nemá takú tradíciu, ako napríklad v Rusku a ďalších krajinách bývalého ZSSR, kde sa tieto výstavy konajú vo viacerých mestách niekoľkokrát ročne, nie je jednoduché. Povedz nám niečo o zákulisí organizácie, čo je najzložitejšie a naopak čo je tým lúčom, ktorý Ťa pri riešení problémov motivuje a vedie.

Nejsložitější je vždy začátek každého ročníku – najít místo a vstřícné lidi. Když se u nás řekne panenka, tak právě proto, že tu chybí tradice, si každý představuje hračku. Proto musíme vždy pečlivě říkat: “umělecká panenka”. Přesvědčit všechny kolem sebe, že se jedná o důstojné umění a že je nutné se na něho takto dívat, to je asi nejtěžší. Nakonec nám nejvíce pomohou samotná díla umělců. Ta mluví za sebe sama. Velmi těžko hledáme partnery, o sponzorech vůbec nemluvím – to je budoucnost :-).

A tím světýlkem na konci je výstava samotná – je tam báječná atmosféra, vidíme všechny ty milé lidi, kteří k nám s důvěrou v nás přijedou a postaví ve velkém výstavním sále pohádku – kouzelný svět, kam se chceme zase a zase vracet.

• Účasť na tohtoročnej výstave už potvrdilo viacero svetovo uznávaných autorov v tejto oblasti. Na koho diela sa môžeme pri návšteve výstavy tešiť a z ktorých krajín budú tvorcovia vystavovať?

Těšte se na všechny, všichni jsou dobří a skvělí – výstava si drží svoji laťku vysoko. Přijedou hvězdy ze západní Evropy – jako je Marlaine Verhelst, Ankie Daanen, nebo z východu – Alisa Filippová, Olga Sukač, Oksana Saharová, navštíví nás DABIDA, NIADA, Estonský svaz umělců, ale budou zde samozřejmě také naši loutkáři – tentokrát s vlastní produkcí!

Jsem ráda, že se výrazně zvýšil podíl domácích autorů. Na to jsem moc hrdá – naši jsou velmi dobří a myslím, že už konečně ztratili zbytečný ostych a předvedou, co v nich je.

• Si aj zakladateľkou a majiteľkou galérie s umeleckými bábikami  v Prahe. Aký ohlas má táto galéria vo svete tvorcov a zberateľov bábik? 

…dlouho jsem váhala, než jsem se do toho pustila. Jako podnikatelský záměr to příliš dobře nevypadalo – hodně práce, specifičtí klienti … ale muselo to být a jsem ráda, že jsem našla odvahu. Držíme hodně vysokou laťku, jsou u nás vidět ti nejlepší z nejlepších. Mezi umělci i sběrateli jsme získali dobré jméno a to je moc důležité proto, abychom mohli existovat.

Současně galerie působí jako místo, kde se mnoho lidí o panenkovém umění dozvídá poprvé a má možnost získat informace – jsme dosti sdílné :-)))

• Ty sama sa tiež zúčastňuješ rôznych výstav tohto charakteru, povedz, kde všade si bola a čo Ti návšteva výstav priniesla.

Na to se dá odpovědět několika slovy – získávám nové kontakty, získávám přehled a učím se – jak organizovat dění kolem panenkového umění, držím si aktuální přehled v tom, kdo je právě nejlepší, nejžádanější a proč. Mezinárodní výstavy obecně jsou místem setkávání lidí různých zemí, názorů a pohledů na svět – učím se vztahům, jestli je to možné tak říci.

V současné době to ve světě vře a právě na těchto akcích člověk vidí v realitě, co je to tolerantnost, soudržnost a přátelství. Možná to někomu bude znít divně nebo nadneseně, ale je to tak. Už jsem to kdysi napsala ve své knížce – panenkový svět je plný dobrých lidí.

Ďakujem za rozhovor a teším sa na stretnutie so všetkými nadšencami pre bábikové umenie v novembri na výstave Doll Prague 2015.

Nakoniec by som chcela ešte pripomenúť, že v rámci výstavy je vypísaná aj súťaž ako profesionálnych, tak i amatérskych diel. Nádherná tohtoročná téma súťaže ALFONS MUCHA – SECESIA je výzvou pre všetkých Vás, ktorí sa bábikovej tvorby venujete, takže neváhajte a zapojte sa do súťaže.

Viola Bajaníková